whisper.of.darkness: Já Tě čtu už od doby kdy jsi byla v US. Za ty roky jsem potkala přítele, koupili si dům, narodili se nám dcera a syn. A každý den jsem vděčná že muže mám (děti dle toho jak moc vysírají), člověku není vlastní být sám, jsme naprogramovaní ke sdílení. Takže to musí být moc těžký taková "samota". Ale vzpomeň si, neměla jsi job ani bydlení, oboje se v jeden čas zdálo nereálné a přitom ses k tomu dopracovala. Stejně to někdy bude i s tím partnerem, jen toho sviště už možná nestihneš (ale zdálo se mi vždy že po něm nějak zásadně neprahneš). Přeju ať je líp!