Grilovani mi stejne prijde divny. Furt pochodovat mezi kuchyni a grilem. Nosit veci sem a tam jak mravenci.

Za slunecne soboty jsme vyrazili na maly vylet na Mulholland Drive, coz je silnice, ze ktere je krasne videt cele to nase slavne San Fernando Valley.

Neni nad to se poradne vyto, jak tvrdi nekteri klasikove. Opet jsem tu s americkym fenomenem ucpaneho zachodu.

Konec je tem dnum, kdy jsem do grepu zapichovala obycejnou dezertni lzicku.

Zase delam autoskolu. Uz potreti v zivote. V lednu jsem opet uspela u pisemneho testu a tak ted muzu ridtit s tim, ze vedle me bude nekdo sedet. Delam ted uz pokroky, ale pri tom mym tempu bych do autoskoly potrebovala chodit jeste pet let.

Chtelo by se vam ctyri hodiny sedet v kadernictvi na zadku? Manzel by se uz po peti minutach zacal osivat. Proto si taky vlasy striha sam.

"Are you a model?” – byla mi polozena otazka potom, co jsem vesla do salonu. No jo, zase jsem delala vlasovou modelku.

Neumim curat v prirode. Vzdycky si pocuram ruku, nohu, kalhotu nebo botu. Nejvetsi problemy jsem s tim mela na skolnich vyletech, ale to uz je nastesti davno. Vsechna ostatni devcata ale za keriky curala jakoby nic.

Prave jsem se vratila z Turkish Coffee Night v tureckem institutu, kam chodim na turectinu. Bylo to jen pro zeny, ale nemelo to prilis spolecneho s babincem, drbarnou, a dokonce ani s kavou.

Manzela v praci pasovali na staleho zamestnance. Doted byl vlastne zamestnancem personalni agentury. Takovej je tady divnej system, ze kdyz si najdete praci pres personalni agenturu, tak vas vlastne zamestnava ta agentura, ktera vam i plati.