Kamarádka objevila nějaký krásný a levný byt na Vinohradech, kam bychom se mohly nastěhovat. V přízemí byla předsíň, kuchyňka s obývákem a malinký pokojík. To si zabrala ona. Mávla jsem rukou a řekla jsem si - no budíž. Byt byl ale patrový a to, co bylo nahoře do puntíku splňovalo moje představy o ideálním bydlení.

Jednou ráno po cestě do práce mě asi patnáctiletá holčina pustila sednout. Na náladě mi to moc nepřidalo.

Zítra si do práce beru novou podprsenku. Uvidíme, jestli těch 1 990 bude stát za to.