Komentáře k článku: Pomoc! Chci z korporátu pryč
tipynakazdyden: Ahojky Lvice Krasavice, je mi líto, že tě nová pozice tak "semlela". V životě máme vždycky možnost volby a tobě se nová práce přímo nabízí! Využiješ svoji milovanou angličtinu a budeš klidně spát! Však si to zasloužíš!!!! Tak hodně štěstí!!! Blanka
imperatrice: Slaboch by byl ten, kdo by tam zůstal a čekal, že se to zlepší. Je dobře, že jdeš pryč! *slunce*
iva: A zrovna, když jsem si říkala, že než tohle, bylo by lepší, aby ses na to vysrala, sama jsi pochopila, že práce, ze který se ti chce zvracet, není pro tebe to pravé *palec*
Hlavu vzhůru, Lvice. Není ostuda poznat své hranice. Ostuda by byla jet tupě dál až do zhroucení. Vyplakat se na záchodě, abys před kolegy mohla hrát happy free cool managerku je nejjistější cesta k rakovině. A za to ti tenhle "great job" doufám nestojí.
cukrenka®svetu.cz: Jsem ten typ, kterýmu by to nestálo za to. Radši míň peněz a čistá hlava, než tohle. Jsi vězeň své práce. Ve volnu si máš užívat, chodit do divadel (což miluješ, podle toho co tu píšeš), číst si, relaxovat. Ne myslet na práci a budit se v noci.
Přeju hodně štěstí v hledání a uteč co nejdřív.
myfantasyworld: V takovém stresu se ti ani nedivím, že chceš pryč, nestojí ti to za to, odchod v takovém případě není slabost. *slunce*
Dělala jsem ve státní správě, sice plat není nic extra, sice se nám v předchozím zaměstnání vyskytlo pár problémů, ale zpětně uznávám, že pro mě to bylo nejlepší zaměstnání. :)
eithne: U státní správy je velký problém, že se platově neposuneš do únosných částek, ani když budeš fakt dobrá. Ale na odpočinek od stresu to může být dobrá pozice. Tam, kde ses ocitla, se asi počítá aspoň z počátku s velkou mírou asertivity, díky které si dokážeš zjistit všechno, co potřebuješ, a schopnost se pohádat - jestli to funguje jako na manažerských pozicích ve firmách, kde jsem pracovala. Nezlepšilo by se to, kdyby ses třeba ještě na pár měsíců kousla a zabojovala? Protrpět si půlrok a mít se pak dobře další dekádu?
Těžko zpovzdálí komentovat. Přeju aspoň hodně sil!
zlomenymec: Tak to je asi jasný, zníš docela rozhodnutě :) Zkoušet tam zůstávat a kousat to asi nemá smysl (i když?), protože jak to popisuješ, tak tě za pl roku čeká minimálně nervové zhroucení. Ledaže bys radikálně změnila svůj přístup a brala to nějak s nadhledem a nebrala si to tak, ale to se hrozně snadno napíše, žejo.
A blbý teda je, že nenajdeš pomoc u šéfový, to je taky na houby. Možná bys za ní mohla zajít a říct jí, že plánuješ skončit protože (viz článek) ? Pokud vedení za něco stojí, tak se podívají a zjistí, že tam makáš jak šroub a máš za sebou výsledky a až na pár dementů jsou s tebou spokojení. Takže by ti mohli nějak s něčém vyjít vstříc.
To mě tak napadlo...
Každopádně pokud bych měl i já volit mezi klidem a méně penězi a stresem a více penězi, volím klid. Můj táta taky furt jenom pracoval, lítal, stresoval se, kouřil z toho dvě krabičky denně a jeho šéf s ním byl moc a moc spokojený. A táta se nedožil 55.
Takhle fakt dopadnout nechceš :)
damn-girl: Achjo, Lvíče. Moc mě mrzí, že tě to tak sundalo. Doufala jsem, že tam najdeš své nové já a bude všechno jako z obrázku. Nikdy jsem takovou pozici nezažila osobně, ale věřím, že je ten začátek těžký. Otázkou ale pak je, jestli to člověk za to stojí nebo nestojí. Ve chvíli, kdy se to odráží na psychickém zdraví nebo je z toho člověku blbě to za to nestojí - z vlastních zkušeností a to jsem ani vedoucí pozici nedělala, ale naprosto dokonale jsem zjistila, jak s člověkem zamává stres z práce. Neustále na zvracení, neustále na omddlení a to v konečném finále i ve dnech volna. Nakonec jsem skončila na "žaludeční" dietě, protože moje zažívání nic jiného, bez toho aby mi bylo blbě nedávalo. O vysokém tlaku a počátku panických se ani už nerozepisuju. Achjo. Fakt mě to mrzí za tebe. Pokud ale cítíš, že to není ono a je to akorát přítěž, tak uteč a v čas, než tě to doběhne totálně - mluvím z vlastních zkušeností. Zdraví ani peníze za to nestojí. Tak ti držím moc palce!
barbora: Ahoj Lvice, najít si novou práci je ten nejlepší krok! Vím o čem mluvím, před půl rokem jsem podala výpověď z jednoho korporátu a vůbec nelituji. Sice jsem nebyla na vedoucí pozici, ale v pozici specialisty, ale ten tlak tam byl, jelikož jsem měla na starost benefity pro více než 4000 zaměstnanců, pořád jsem řešila nějaké problemy. Každopádně ten každodenní stres, strach z toho co můžu odepsat, jak mám vlastně jednat, vyjednávání o podmínkách si přinesl oběť v podobě opakovaných angín, nachlazení, vůbec jsem se nemohla uvolnit, jak popisujes i ty. Víkend byl ve znamení toho, co mě zase v pondělí čeká. A jakmile mi zazvonila na mobilu nová zpráva z emailu (lidé mi psali i o víkendu a já měla služební a soukromý dohromady), sevrel se mi žaludek. Z korporátu jsem přešla do sociální sféry a vůbec nelituji! Stresy téměř žádné, práce mě naplňuje, i jsem si finančně dost polepšila, protože máme na platy nějaké dotace...Lvice určitě skonči, netrap se dal, tudy nevede cesta. Důležitá je spokojenost v práci, i za cenu menšího platu. Budu ti držet pěsti! Tvá věrná ctenarka.
lvice: Děkuji vám všem za úžasné komentáře. Moji reakci a popis, jak to pokračuje, najdete v mém nejnovějším článku.