Komentáře k článku: Bože můj!
myfantasyworld: To mě mrzí. :( Po sedmi letech najednou takové utnutí je škoda, ještě když jsi se s ním cítila tak dobře. *mala*
lvice: No jo, riskla jsem to. Buď z toho něco bude a nebo ne. Došlo na druhou možnost, čímž jsem přišla o to mnohaleté přátelství nebo co to bylo.
blanka: Milá Lvice Krasavice,ten PRAVÝ na tebe čeká v našem Českém rybníčku👍Věř mi a nechej vše v klidu plynout 😀
damn-girl: Achjo, Lvíče :-( To mě mrzí. Párkrát jsem tu bolest zažila, ač v některých ohledech byla jiná. U každoho je podobná a zároveň jiná, ale tohle bolí vždycky. Bolí to, protože na tom druhém člověku tak záleželo a najednou je pryč. Je ale vlastně podle mého lepší, když zmizel úplně, než když toho druhého má člověk vídat, protože to pak člověk furt vidí naději a o to víc to vlastně bolí. Takhle to na začátku bolí hodně, ale vyšumí to. Třeba za delší dobu, ale člověk vůču tomu minimálně otupí.
lvice: JJ, lepší toho člověka už nikdy nevidět, to pak ty city odezní mnohem rychleji.
eithne: Ach jo, to je mi líto :-( Máš ovšem můj velký obdiv, že jsi dokázala smazat číslo. Držím palce, ať to přebolí co nejdříve. Ten pravý se už přece musí objevit co nevidět!
lvice: No jen si nemysli, já si pak vzpomněla, že číslo mám ještě v seznamu přijatých/nepřijatých hovorů. Takže dopisování jede vesele dál. No dobře, veselý to není, spíš trapný, ale tak co už, nemám teď prostě sil to utnout úplně.
A nejhorší je, že jsem si uvědomila, že to, co já chci, mi nikdo dát nemůže. Takový vztah nevztah. Chci hodně svobody, ale zároveň chci vztah *nevi*
orchidejka: Tak to mě mrzí.
Ale naprosto ti rozumím, já se teď plácám taky v něčem, co je hezký, ale nemá to budoucnost, takže předpokládám, že dopadnu úplně stejně.
zlomenymec: Achjo, tak to mě mrzí... co víc se na to dá říct *mala* *houpy**mala* *houpy* Přeju ti, ať se z toho co nejdřív dostaneš.