Původně jsem to chtěla pojmenovat Miluju ho, ale, jenomže to byste se zbytečně moc natěšili. V mém životě žádný muž není a ani nebude. Už na to nemám, ale o tom až někdy jindy.

Trpim. Měla bych dál psát bakalářku, ale už nechci. Neeeeeeeee. Vypotila jsem tři stránky, což by bylo fajn, kdyby bylo tak kolem Vánoc. Jenomže máme pomalu Valentýna a termín odevzdání BP je za dveřmi. Číhá tam jak smrtka.

Pustila jsem si první dva díly Terapie a jediný, co mě na tom zaujalo, byla ta jeho "ordinace". Taková ve stylu American cabin. Pořád jsem jenom chtěla, aby toho kamera ukázala víc.

Ségřin přítel se přihlásil na tutéž vejšku, co já, a je z toho totálně v prdeli. Jako samozřejmě, že studium, a dalších milion věcí v životě, je voser. Ale člověk se nad to holt musí povznést a neposrat se. Vždycky to ňák dopadne. Klíííd. Hlavně nezapomenout dejchat.

Místo abych šla spát, píšu sem. Jsem pořád ještě nalitá. Škoda, že už jsem doma, ale v nejlepším se má odejít přece. Z metra jsem vylezla na opačný straně a nějak jsem se dokutálela domů. V tom mrazu člověk docela vystřízliví.

Stal se zázrak. Pozdě, ale přece. Začala jsem psát bakalářku.

Fajn, jsem střízlivá, tudíž v prdeli. Občas taky ne. Co mě vlastně tak odlišuje od ostatních? Nemám práci, bydlím s rodičema, už asi nikdy nezhubnu. Tyhlety problémy má skoro každej. Takže asi netrpím víc, než průměrný člověk moderního světa.

Beru si do kabinky dvoje džíny stejné velikosti. Je mi vedro. Pokládám kabelku na židličku, kabát rvu na věšák, rukavice do kabelky, rozepínám kozačky... Už tradičně se leknu osoby v zrcadle. Ty stehna, ta celulitida! A proč jsem si tenkrát v USA koupila zásobu tak velkých kalhotek?

Měla jsem chuť napsat něco ve vieweghovském stylu. Včera jsem si půjčila jeho Biomanželku. Hlavní postavy mají zas divná jména - Mojmír a Hedvika. Dojdou mu někdy ty divný jména? Zas mě to ale chytlo hned od první věty. Zase je to dobré. Názor jest subjektivní. Reflex totiž píše: "prachmizerný ženský román."

Tetování jsem zavrhla. Ostatně už asi jako stokrát předtím. Ale líbila by se mi pistolka jako má Pruda z Český spořitelny. Ovšem to už bych zas nebyla originální.