Byl to den jako každý jiný. Kanceláří se ozývalo tiché klikání myší a klapání kláves klávesnic. Někdo se beze studu mazlil v rohu s tiskárnou a čekal až mu pošle pár příjemně teplých papírů. Ti nejspolečenštější se s hrníčky v ruce motali v kuchyňce, ze které se ozýval smích značící dobrý kolektiv. Poobědová líná atmosféra ovládla celé patro open spacu. Takové obyčejné prosluněné úterý. A nebo ne?
Poslední dobou se na mě knihy lepí jak ženský na stojany s dekorativní kosmetikou ve slevě. Ze všech stran dostávám tipy na zajímavé tituly, mám kolem sebe samé čtenáře, kteří mi s radostí knihy půjčují. A nedejbože, když zajdu do knihkupectví. Při každé návštěvě se zamiluji. Znovu a znovu. Mé srdce baží po nových titulech. Můj knižní chtíč je nenasytný.
Loni, nebo předloni jsem ho nějakým, už nevím jakým, způsobem objevila na netu. Nevím, co mě k němu přivedlo. Ale rozhodla jsem se ho objednat. Tenkrát ho ještě měli v Luxoru, letos už ne.
Jenomže když jsem si ho prohlédla, rozmyslela jsem si to. Teď už právě nevím, co mě odradilo. Jestli jsem si řekla, že škoda peněz, nebo byl nějak poškozený?
Další díl oblíbeného psycho seriálu ze světa seznamek. A asi poslední. Aspoň na nějakou dobu. I když doufám, v rámci zachování zdraví vlastní duše, že už se této zvrhlé zábavě nebudu nikdy oddávat. Je to odporné, je to žumpa, přehlídka slaboduchých jedinců. Nic pro staromilce jako jsem já. Nic pro ženu, která chce muže, který se umí chovat.
Banální otázka. Pro někoho, kdo tam jezdí často jako já. Ale oni ještě pořád existují Češi (i mezi vámi, což?), co na Slovensku nikdy nebyli. Nad tím mi zůstává rozum stát.
Na druhou stranu, kdo jsem já, abych se tu povyšovala? Vždyť jezdím jen do Bratislavy. Čili kousek za naše hranice. Ale zas kdo z vás ví, co je to desiata, riad, hnačka, rúra, špongia, šarkan, štrajk, žúr alebo žeriav? Veď ja aj čítam knihy v slovenčine. Heč. Ale abych to napsala celé ve slovenštině – na to si netroufám.
Chtěla jsem to napsat hned za tepla ještě včera. Dokud mi žilou koloval Ruskij Standart. Ale byla jsem moc ... řekněme unavená.