Cely dny sedim u pocitace nebo pred televizi, ale ze bych neco napsala, to ne. Vybalila jsem si az dnes a to jsem priletela uz minulou sobotu. Jsem lempl, ale to uz vsichni davno vite.

Zpatecni let byl docela zazitek a to myslim pozitivne. Nezvracela jsem jako minule! Ted se hezky dostavam z takovejch tech depresivnuch stavu, jako ze jsem zase bez kamaradek, mestske hormadne dopravy, dobreho jidlaa piti a taky bez prace.

Tak uz to mam za par. V sobotu letim zpatky do diry vsech der - do Elej. Tudiz je na case napsat neco o tom, jaky byl let sem, jak se mam, co delam. Ve tri mi davaj Willa & Grace. Docela zapasim s tou ceskou klavesnici. Vsecko je jinde, hlavne Z a Y, a neznam klavesovou zkratku pro &.

Pred casem... Spis tak pred nekolika mesici tu probihal retezak, kdy blogeri davali na odiv sve kuchyne. Pro nekoho je kuchyn jakasi kancelar, kde pracuje na plny ci polovicni uvazek (muj pripad). Nekdo zavita do kuchyne, jen aby zkontroloval, jak je na tom lednicka - jestli nestune a jestli je hezky porad plna.

Chtela bych napsat neco hezkeho o tom, jak uz tady bloguju druhym rokem. Opravdu mi to vydrzelo jiz dva roky. Ja u niceho nikdy moc dlouho nevydrzim, protoze me nic nebavi. No par veci me nahodou bavi – treba to psani. Od te doby co bloguju, me psani bavi jeste vic, protoze on ty moje texty nekdo cte. A to se to pise, panecku, kdyz vite, ze to neni jen do supliku.

Musim se pochlubit. Je ze mne novinarska a televizni hvezda.
Jak si totiz porad hledam tu praci, tak se mi obcas stane, ze narazim na nejaky ten neobvykly inzeratek. Touto cestou jsem nasla castingovou agenturu, ktera posila lidi na nataceni filmu, televiznich soutezi, reklam a podobne.

Lufthansa me vyplivne v Praze v patek 19. zari. Tento krasolet me stal 1140 americkych dolaru! To jen, abyste byli v obraze.

Vcera u me byla kamoska. Predmetem navstevy byla Lufinka. Lufi se vsak cizi osoby bala. Ale protoze je to holka statecna a ma za usima. Predvedla kamaradce beh po schodech, papani mrkvicky a myti ksichtiku. Po teto show zalezla pod stul a vylezla az teprve tehdy, kdyz se za kamaradkou zavrely dvere.

Podruhe v parku a uz to skoncilo hororem.
Ja si tentokrat prozirave vzala s sebou deku, kdyby se Lufi zas nehejbala, abych si mohla sednout. Jenomze Lufuska celkem hopsala. Drzela se pobliz chodniku a pozorovala auta.

Opet se nam ucpal hajzl. Uz potreti. Poprve se to manzelovi podarilo prostouchnout zvonem, podruhe jsem musela volat spravci, at to prijde spravit, a ted jsme v tech srackach byli zase.