To je tááák vtipný, že zrovna já píšu o běhání. Ale mám za sebou 11 běhů, tudíž se právem mohu považovat za znalce daného tématu a experta v oboru. Jsem prostě fundovaná - chápete?

Pokud jste zarytými zastánci klasických mobilů (nebo snad pevných linek) a svých "chytrých" přátel se s úšklebkem ve tváři často rádi ptáte, na co jim ten smartphone je, pak vězte, že by to nebylo nic pro vás. Asi nejste zrovna blázen do internetu, sociálních sítí a různých aplikací. Tím pádem asi ani nečtete tento článek :-)

Zdál se mi sen, kde jsem se tuze dlouze líbala. S Egypťanem. V kavárně u mexických pyramid, ale v Egyptě. Byli jsme tam na záchranné misi starých egyptských památek. Hrozilo jim totiž děsný nebezpečí.

Jela jsem pro něj na výdejní místo přes celou Prahu, takže jsem malinko hotová. Každopádně je to fešák a stál do pěti tisíc, jak jsem chtěla. Konkrétně 4980,-.

Už je vybráno, objednáno a připraveno k vyzvednutí. Zítra ho snad už budu mít doma. Říkám snad, protože se mi nechodí zrovna lehko. Ve čtvrtek jsem byla na Sněžce, ušla jsem 15 kiláků a nohy mě bolí jako blázen.

Potřebuju, chci, musím. Vstoupit do virtuálního světa. Oběma nohama.

Nestačí se tady patlat s blogem a realizovat se na Facebooku občasnou nedbale sexy fotkou a inteligentním humorem.

To mě baví tyhlety články v bodech :-)

V návaznosti na článek Co jsem dělala v USA, co nedělám v ČR jsem napsala další příspěvek ve stejném duchu, leč obráceně. Mám to tu ráda a veskrze je mi dobře. A tím, že jsem byla venku, tak to tu mám ještě radši. Takže se připoutejte, bude to jízda. Což mi připomíná... No udělám z toho poslední bod.

Dnes jsem se probudila s myšlenkou, že by bylo fajn ohlédnout se zpět. Se Spojenými státy jsme se obšťastňovaly od roku 2006 do roku 2010. Přijde mi, že jsem rozdíly mezi Evropou a Amerikou moc neprožívala, takže ani tady na blogu moc zaznamenané nejsou. No ale podívejme se, co mě napadlo, když jsem na zemi svobody zavzpomínala teď - tři a půl roku po návratu na rodnou hroudu.

Jsem si myslela, jak to nepůjde. Myslela jsem si, jak to bude těžký, že vymyslím tak maximálně sedm pozitivních věcí. Jenomže mně se to v tý hlavě začalo hned rodit. Jako kdyby mi někdo pohnojil mozek. Muselo to ven a tak jsem to včera před spaním vysypala do bločku a tady to je v pořadí, jak mě to napadalo.

Důležité ovšem bylo odprostit se od záškodnických negativních dovětků typu: Umím anglicky, jen škoda, že umím jen jednu řeč. Nebo: Jsem oblíbená, ale stejně si nedokážu najít přítele.