To mě takhle o víkendu napadlo, že co kdybych se přestěhovala do Kladna. Šlo by to? Je tu nějaký Pražák, co skončil v Kladně?

Užívám si jeden z těch víkendů, kdy lůžko opouštím velice nerada. Po bytě se mi válí rozečtené knihy. Vždy vydržím jen do půlky a už se vrhám na další. V pátek na mě v knihovně čekala splněná rezervace knihy Pod střechami Paříže od Henryho Millera.

Vždycky jsem chtěla mít takovou práci, kde bych jezdila na zahraniční služební cesty. A to se mi také splnilo. Za těch dva a půl roku jsem už na služebce byla aspoň desetkrát.

Představte si, že jsem ve svém emailu objevila email, který jsem si 1. 11. 2011 poslala z bývalé práce. Měl to být příspěvěk na blog, na který jsem ale zapomněla jak na smrt. Příspěvek je zajímavej v tom, že je ze stejnýho roku, kdy jsem se vrátila z USA - a je to z něj cejtit.

Musím si zapamatovat, že jít ráno do kina mi nedělá dobře. Včera jsem byla v 9:30 a dnes v 11:30. Jsem hotová a mrtvá. V tejdnu si snad budu muset vzít den volna!

V mých snech se podíváme do země vycházejícho slunce a pak zpátky k nám do českých luhů a hájů. Opět nejprve namluveno na záznamník a pak přepsáno.

Jako von už je březen? Je to cejtit. V kabátu už je mi docela teplo. Ale chci tím říct, že je nejvyšší čas podívat se na horoskop na nový rok. Schválně, jestli na mě letos čeká láska a vlastní bydlení  :-D

Tím novým rokem je pro mě pořád rok 2015, abychom si rozuměli. Chci si tu napsat, co mi předpovídají hvězdy, abych se tomu za rok mohla zasmát. (A nebo překvapeně zírat)

Sobotu jsem celou proválela a dneska to vypadá na dost podobný program. Nijak mi to ovšem nevadí. Asi to potřebuju po té vysokohorské turistice.