At zije 31. srpen! Oslavuji sve prvni vyroci pusobeni tady na pise a menim si vzhled blogu. Titulek, ktery jsem vytvorila, vystihuje tu lepsi stranku Los Angeles. Opoustim ruzovou, takze ted zas pro zmenu nejaky ten mesic budete koukat do modra.

Vcera jsme byly s Claudii konecne na koupalisti. Vzdycky pry otvirali v 11, ale kdyz jsme tam dorazily, bylo po jedenacty, zavreno a zadna cedule. Jeden z lidi, co byly vedle v parku, nam rek, ze ted otviraj ve dve. Tak jsme sly na obed. Ja byla v plavkach, tak v ty restauraci byli ze mne trosku vykuleny.
V bazenu jsme pak byly prvni. Voda byla cista

Necele dve hodiny od nas se nachazi Peaceful Valley Donkey Rescue – domov zneuzivanych a zanedbavanych oslu, stejne jako oslu divokych

Tak jsem vcera v noci ridila! Rychlosti 5 mil za hodinu jsem brazdila parkoviste. Prestoze byla noc, potkala jsem asi sest aut a navic si tam nejaci kluci hrali s micem. Takze to nebylo jen tak. Ucila jsem se parkovat a hlavne couvat, protoze to mi dela nejvetsi problemy.

Manhattan neni tak zivy jako Redondo. Nejsou tam zadne suvenyry, jen par restauraci a obchodu. Na koupani je to vsak misto perfektni.

V Americe se nechodi. V Americe se jezdi. Ziskanim dokladu doslo i na me. Musim si delat ridicak. Pred sedmi lety jsem jeden udelala - v Praze. A ted me ta silenost ceka znova. V USA je to ale vsechno jinak.

Kamoska dostala iPhone, spolubydlici zakoupil T-Mobile Wing a me zas prepadla touha po novem mobilu. Brouzdam na ebayi, triskam do Googlu, dovidam se o znackach, o kterych jsem v zivote neslysela. Ach, takovych krasnych mobilu je na svete. A co teprve ty PDA (personal digital assistant)/smartphony?