Byla jsem silná a rozumná a opravdu si koupila lístky jen na tři filmy. Zmanipulovala jsem okolí natolik, že ani na jeden jsem nešla/nejdu sama. Juch, juch!

Nevím, čím to je, ale poměrně dost mě bolej záda. Jsem mrzák. Dnes jsem doma a plýtvám dovolenou :/

Žiju celý život v Praze, ani jednou jsem nenavštívala Sapu - vietnamskou tržnici na Praze 4 - a vůbec mi to nevadilo. Shodou okolností jsem objevila jakýsi kurz nebo seminář nabízející exkurzi právě Sapou a hned se musím vypsat z dojmů. Stálo to totiž za to!

Úplnou náhodou jsem zjistila, že tu zase máme filmový festival Jeden svět. V období od 3. do 12. března se mohou na nálož dokumentů těšit Pražané. A já se teda těším jako blázen.

Dokud nebudu cvičit aspoň třikrát týdně a dokud nebudu jíst zdravě a pravidelně, tak nezhubnu. Ale to nevadí. Tím, že si občas zasportuju taky nic nezkazím. Koupila jsem si tedy permici na vacushape. Deset vstupů za 1 000,-. Normálně totiž půlhodinovka stojí 200,-!

Udělala jsem si program na sobotu a zajela na Výstaviště navštívit stánky cestovních kanceláří. Jen tak. Pro inspiraci. Škoda, že nejsem novinářka. Bych vám o tom mohla napsat už ve čtvrtek a ne takhle téměř s křížkem po funuse.

Čusky busky, dnes jsem se vrátila z Bratislavy. Z prodlouženého víkendu u babičky. Já nevím, co to je, ale změna prostředí mě tak baví. Bych měla mít cestování na předpis.

Nebojte. Není to chyták.

Sport je blbost. Ono je všechno blbost, co dělá člověk proti své vůli. Třeba moje dvě kolegyně... Nejsou to sice žádné extremistky, ale snaží se stravovat zdravě, dodržovat pitný režim, jedna celý prosinec nejedla maso ani cukr, a stejně byly týden nemocné. Cha chá! Ale já na to přišla!

To je hrozný, kolik má dneska člověk možností. Stačí mít nějaký ten finanční obnos a můžeme si jet, kam se nám zlíbí. A teď k tomu ještě internet, díky kterému objevuji místa, která by mě normálně snad ani nenapadla. Hned zjistím cenu letenky a ubytování a začínám snít.