Někdo z Řecka ja na mym blogu! Tomu se říká krize. Lidi už se tam z nudy učí česky. No spíš si tu čte někdo z českých dovolenkářů. Přiznejte se!

Vlezla jsem tam a uvnitř mimino, pobíhající pes a vedro k padnutí. Jak někde na orientálním tržišti. Ujala se mě vychrtlá...a nechci říct plochá...takže bezňaderní prodavačka.

Přijde mi, že žijeme ve feministickym matrixu. Asi jsem taky jedna z těch, co jsou zmanipulovaný dobou. Fakt nejsem natolik inteligentní, abych za každý situace měla vlastní rozum a nenechala se ovlivňovat okolím.

První vedra. První vejlet. To se musí.

Dneska jsem vyprala tři várky prádla. Baví mě, jak to hned uschne. Samozřejmě jsem nic neždímala. Škoda energie.

K zápočtu na sociální psychologii jsem měla napsat dvě stránky na téma viz. titulek. Mělo to být něco z vlastní zkušenosti (to abychom to neobšlehli z netu). Tak já se rozpovídala o sobě - to mi jde nejlíp. Tak nějak mi přijde, že tu vlastně píšu o tom, jak jsem líná.

Minulý semestr jsme měli hrozně zvláštního profesora na filozofii. Pustil nám prezentaci, která začínala tím nejmenším. Nějakými atomy, pak tam byl list, keř, město, světadíl, planeta, vesmír a pak to šlo zase zpátky do listu. No a o tom jsme měli něco napsat! Už v hodině!***

V létě by mu bylo osmnáct. Do poslední chvíle to byl fešák zářivých barev. Prostě mu to vždycky slušelo.