Byla jsem na dovolené. A následující článek bude asi jen výčtem všech pozitiv a prezentací krásných fotek (na jedné neméně krásné najdete i mě!). Protože to, že se mi i letos podařilo jet k moři, považuji za velice šťastnou událost. A velkým bonusem bylo i to, že jsem nemusela jet sama. No jako fakt!

Je nás přihlášených deset! Jelikož jsme si prapůvodně řekli, že sraz dáme po prázdninách, je nejvyšší čas se domluvit na přesném datu. Já navrhuju sobotu 1. září.

Já chci dělat o víkendu něco hezkýho! Místo toho ale myslím na to, že nepoužívám vlhčený toaletní papír a nevím, jestli bych ho neměla teda začít používat.

Co kdybychom si dali takový menší srazík? A když už jsme u toho, udělala bych z toho pořádný sraz. S přenocováním. Bude prdel, pisálci.

Tento víkend jsem strávila celý mimo postel a dokonce i mimo byt. Nevídané, neslýchané. V sobotu jsem se bavila v blázinci a v neděli? No jen čtěte dál.

Článek se měl původně jmenovat Open House 2018. Měla jsem v plánu strávit celou sobotu běháním po open housech. Když se ukázalo, že plán úplně tak nevyšel, ale pořád to byl skvělý den, vytanul mi na mysli nový název a to Sobotěnka jako malovaná. Nakonec je z toho co z toho je :-)

Říkala jsem si, že povídání o saunování přidám k článku o sportování. Ale co vám mám o tom sportování psát? Je to voser, ale občas se k něčemu donutím no. Furt jsem čekala, až budu mít dole 10 kilo, že pak napíšu oslavnej článek. Schodila jsem 8 a lepší už to asi nebude.

Svatba. Krásný to den pro nevěstu a ženicha. Vstupují do manželství. Otec předává dceru. Stříhají se občanky. Žena si bere mužovo jméno (k tomu mám jisté výhrady, ale o tom potom). A je to krásný den i pro nás ostatní, co tímto zdarma získáváme celodenní přísun jídla, pití a zábavy.

Jelikož je jaro a ve vzduchu je cítit léto a léto znamená dovolenou, sbalme si pomyslné kufry a pojďme se zasnít po cestovatelsku. Mám děsnou chuť posedět na všech zahrádkách světa, dát si kafe a čumět. Čumět na lidi, stromy a cokoli, co by bylo v mém zorném poli.