Jistě jste zvědaví, jak se mi u nového otrokáře (ne)líbí. Ale co já vám můžu říct? Tady přece nemůžu napsat pravdu. Jen tak veřejně. To nejde. Tak to holt bude muset bejt beze jmen a bez konkrétních případů.

Protože mám dneska dovolenou a protože všichni teď žijou svařákama, zasíťovanejma stromkama na balkóně, frontama na kapry (vrazi!) a protože v tramvaji nepotkáte nikoho, komu by odněkud nečouhala role balicího papíru, tak tedy i odsud, z tohoto blogu, na vás dýchne vánoční duch.

K tomuto krátkému příspěvku mě nevědomky nakopnul Mečoun a jeho Jsem jediný, kdo... ? Více na toto téma možná příště. Teď to totiž bude jenom o kafi.

Jak mně se tam nechtělo. Vždyť mně bohatě stačil ten pocit, že jsem byla vybrána. Jo a ještě jsem chtěla tu knihu, ale to mi klidně mohli poslat poštou.

Na zastávce uprostřed chodníku seděl holub. Kolem prochází desítky lidí a holub sedí. Něco je špatně.

A jak už to tak s novým džobem bývá, je potřeba si zajít k lékaři, který vás prohlédne a určí, zdali vám váš zdravotní stav dovoluje sedět na zadku a ťukat do klávesnice. Blbé je, že nemůžete jít ke svému lékaři, ale musíte jít tam, kam vám firma nařídí. Fajn bylo, že jsem se hned první týden mohla ulít z práce.

Povedlo se nemožné a už i já mám práci. Mnoho lidí v mém sociálním kruhu přesvědčených o mé vysoké inteligenci, nesmírné kreativitě a báječných zkušenostech se mi snažilo pomoct. Až se to jedné mé kamarádce podařilo - DĺKY, DĺKY, DĺKY - a já v pondělí nastoupila.

Tohle je tak strašně tragickej příběh, kterej se snad nemoh nikomu stát. Je to jak z nezávislýho filmu bez barev, kterej končí sebevraždou. No jo, ale ono se to vlastně stalo. Stalo se to mně.

Chtěla bych to napsat veřejně, ale copak můžu? Svět je malej a hlupáků je mraky. Časem to však možná zveřejním. Až mi nebude hrozit, že si

No jo, tak i já mám potřebu se k tomuto trochu vyjádřit. Miluju Show Jana Krause, tak proto. Politiku nesleduju, na zprávy nekoukám (když nemám TV, že jo), ale na internetech se vyskytuju hodně, takže to, co jím hýbe, i když se jedná o oblasti, které mě nezajímají - jako je politika a sport - ke mně dolehne.