Už jste viděli teď tolik diskutovaný nový počin České televize? Božena je čtyřdílným seriálem jak jinak, než o naší velké Boženě Němcové. Že Božena napsala Babičku (a Jára Cimrman Dědečka), na tom se shodneme, ale co dál? Co dělala, než vůbec něco napsala?
Už je to měsíc, co žijeme s nalezencem Bertíkem ve společné domácnosti. Nechce se mi věřit, že stále žije. Hybernaci ať veme čert. Mrňous byl z chladné ložnice přestěhován na území příjemnějších teplot a to do kuchyně.
Dnes večer od šesti do osmi jsem se dívala na Staré pecky online. Známá to Marešova show. Staré pecky jako koncert měly skvělé ohlasy a já je chtěla vidět taky. Jenomže nikdy to nebylo v Praze a sama bych na to stejně nešla.
Dnes tedy něco vánočního. Dárky, kapry, stromky a cukroví ovšem nechávám stranou. Vezmu vás na malou procházku adventní Prahou. Protože - a to teda jako fakt nechápu - ne všichni jste z Prahy :-)))
Letos jsem dostala všechny vánoční dárky dlouho před Štědrým dnem. Například vánoční stromek už v září. K čemu by mi 24. prosince taky byl, že jo? Dostala jsem všechno, co jsem u Ježíška objednala. Od ségry povlečení a od rodičů ten stromek. A pak najednou přišlo překvapení.
Tak máme zase po ptákách. A to si pamatuju, jak jsem koncem června přijela do Polska, tam ještě všichni v rouškách, a já se jim v duchu smála, že jaký amatéři. Pak jsem si volala s kámoškou z USA a ona, že nikam s manželem nechoděj, jenom na procházky. Jsem se jí vysmála, že v ČR už žádná pandemie nikoho nezajímá, zahrádky jsou narvaný a jedeme dál jako by se nic nestalo.
Jakože včera jsem to dočetla a ještě teď tu sedím s otevřenou pusou. Ten nečekaný konec, a ten nečekaný zvrat předtím! Já nevím, co bych vám k tomu řekla. Nejradši všechno, ale to nemůžu. Něco vám ale říct chci, tak teď jen kde začít...
V červenci jsem nastupovala do nové práce a tak jsem si chtěla v červnu ještě honem rychle někam vyjet. Ve hře bylo Slovensko, ale kamarádka nemohla. Tak nastoupil plán B a tím byla polská Wroclaw.
