Nemůžu spát. Do odletu mi zbývá šestnáct dní. Zítra zas pojedu shánět kufr. Ty dva, se kterými jsem přiletěla do USA, jsou už dávno na pravdě boží (stejně tak jako sny, touhy a nadšení, se kterými jsem přiletěla).

Z manžela teď padají samé novinky. Jednou takhle koukáme na Dextra a jemu z držky vypadne, že jim v práci dali na svátky jedenáct dní volna a on tedy uvažuje, že by jel do Turecka. Chápete to? Naše poslední společné dny v životě! A ještě když jen mluvil o tom volnu a tu větu nedořek, tak jsem si jako naivně myslela, že spolu někam pojedeme my dva – jako rozloučit se. Jsem asi úplná kráva no.

Původně jsem plánovala začít tou černou, ale kvůli Stendhalovi nemůžu. Co všecko člověku z toho gymplu utkví v paměti! Takže tedy ten červený. Červený je můj nový milenec.

Poslední dobou se mě pořád někdo ptá, co jako celý dny dělám. Školu mám dvakrát týdně a navíc jen dopoledne, do práce jdu maximálně jednou za týden. Normální pracující člověk si musí myslet, že se snad 24 hodin denně kopu do prdele. Ale kdepak, já se nenudím. Přesto nikomu moc nedokážu vysvětlit, co teda jako dělám.

V utery 5. rijna jsme podali zadost o rozvod. Respektive jsem ji podala ja. Manzel (jestli mu jeste tak muzu rikat) to doma jen vyplnil a podepsal. Cely jsem to zaridila a obehala ja. Cozpak o to, mne tohleto zarizovani a vyrizovani nevadi, ale je zvlastni, ze u toho nemusely byt pritomny obe strany.

V sobotu mi umrel deda. Kdyz jsem byla v Turecku, dostal mrtvici a od ty doby lezel v nemocnici. Na pokoji nemeli ani televizi. Jen tam tak lezel a cumel do stropu.

Asi je to sen mnoha lidi, ze jo? A myslim si, ze hlavne Cesi maji k zoo mnohem vrelejsi vztah nez lide v jinych zemich. Do zoo chodime nejdriv jako mali s rodici, potom se skolou, pak na rande (to se chodi hodne – pokazde s novym partnerem), potom se svymi vlastnimi potomky a potom na prochazku uz jako duchodci. Tak nejak tam proste chodime furt. Vic nez na Karluv most.

Vydrzelo mi to docela kratce. Porad je mi smutno, obcas ukapne slza ci dve, ale jinak normalne funguju. Se vam to asi zdalo moc hr, ze se chci hned rozvadet. Ale ja mam uz na leden koupenou letenku, takze kdyz tam za chvili poletim, tak tam taky uz zustanu. To uz je proste rozhodnuty. Ja se totiz do ty Prahy tesim! I kdyz je prej Praha hrozná a třetina lidí by se nejradeji odstěhovala. Coz je dobre, aspon bude v Praze lip - a vic mista.

Minulou nedeli jsem naposled ucila cestinu. Kamaradka, za kterou jsem to docasne vzala, se vzpamatovala z porodu, a hlasi se zpet do prace.