Na střeše Paláce Lucerna probíhá týden otevřených dveří a já musela být u toho. Minule, kdy byla střecha přístupná veřejnosti (a kdy byly na střeše i kozy), jsem to prošvihla, protože jsem se o "happeningu" dozvěděla až když už bylo pozdě. Teď jsem moc ráda, že jsem se tam konečně mohla podívat.

Ahoj všichni, vítejte u mého nového videa. Dnešní video bude kecací... Jo, takhle nějak bych dnes začala, kdybych byla youtuberka. Ale tou já z mnoha důvodů nejsem, takže vám tu jen něco po blogersku napíšu, jak už to ostatně dělám deset let.

Vyhrála jsem multisport kartu. To není vtip. Mám na měsíc sportování zadara, čehož se snažím patřičně využít. Protože ZADARA, že jo. A nejvtipnější z toho všeho je, že vážně uvažuju, že si tu kartu pořídím i na další měsíce. A to už nebude zadara. 590 korun se platí u nás ve firmě.

Měla jsem moc fajn týden a dokonce mám ke každé z aktivit fotku. Už jsem moc fotky nedávám, tak teď to bude změna. No a tento týden mám odpočinkový, tak si ten svůj skvělý týden s vámi zrekapituluji.

A už docela dávno. V práci už jsem čtyři a půl měsíce. Heja, heja, hej! A pořád jsem jak v ráji. Vypadá to na nejlepší práci, co jsem kdy měla.

Byla jsem u kadeřnice a mám na pár měsíců zkaženej život. Vypadám jak Uršula Kluková a ještě mám každou stranu jinak dlouhou. Nevím, co mě přimělo, dát zas nějaké náně s fénem moc nad mou krásou. Jo, vlastně vím.

Měla jsem narozeniny, tak jsem si vzala dovolenou. Komu to řeknu, ten se tomuto počinu diví, ale mně to přijde jako dobrej důvod. Nevytvořila jsem si žádný extra plán, páč to bych musela vstávat (jinak se totiž nedá nic stihnout) a to bych se pěkně proklínala.

Tak vám teda vážně nevím. Má smysl žít ve velkoměstě? Dává mi něco ta spousta lékáren, optik a pracovních příležitostí? Máme tu letiště a metro. Hurá! Ale co z toho?

U moře je krásně. O tom se nedá pochybovat. Teplo, voda, nic moc na práci. Na všech fotkách sluneční brýle a mokrý vlasy. Jenomže na horách je taky krásně. Jinak. Vždycky mě to překvapí. Žádný palmičky a slunečníčky z katalogu. Na horách je totiž nadpozemsky.

Když si jednou místo kýble křídel objednáte něco malýho a dáte si buřty na pivu a přinesou vám dva celý a celkově ňáký přerostlý a přitom tam vždycky dávali jen jeden a půl a nebylo k tomu tolik křenu, kterej tam stejně jenom zabírá místo omáčce; jo, chtěli byste vytírat talíř chlebem, ale už nemáte co... Tak takovej to byl včera večer.